Tlakové nádoby stabilní, netopené

Tlakovou nádobou stabilní, netopenou se podle ČSN EN 286-1 a ČSN 690010 rozumí každá tlaková nádoba kruhového průřezu o objemu větším než 10 litrů (V) s  provozním přetlakem vyšším než 0,07 MPa (p), u níž je hodnota bezpečnostního součinu p.V ≥ 10, (dříve 100 „barlitrů“).

Filtry apod. jsou dle PED beze sporu tlaková zařízení – je třeba prohlášení o shodě a dokumentace od výrobce, není však v řadě případů nutná revizní kniha tlakové nádoby (tzv. pasport) dle ČSN 69 0010-7.2- nemusí se totiž jednat o TNS (Tlaková nádoba stabilní). Z hlediska Vyhlášky č.18/1979 Sb Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 22. ledna 1979, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti § 3 g) se může jednat o součást potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné (určené například k uvolňování tlaku nebo jako zásobníky), jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D<3d), jakož i všechny rozšířené části potrubí a tlakové nádoby do něho vestavěné, pokud slouží jen k dopravě pracovní látky (například rozdělovače, odlučovače, sběrače). Na takováto zařízení se tedy nemusí vztahovat norma ČSN 69 0012 z čehož plyne, že nepotřebují revizní knihu TNS.

Dle dosud platné ČSN 690010 musí být tlakové nádoby stabilní doloženy platným pasportem, který vystavuje výrobce, dovozce tlakových nádob nebo osoba s příslušným oprávněním.

Povinná výbava tlakových nádob stabilních:

Podle Vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č.18/1979 Sb. a zákona č.174/1968 Sb. v platných zněních musí být každá tlaková nádoba – vyhrazené zařízení- opatřena:

1. uzavírací a vypouštěcí armaturou
2. tlakoměrem
3. pojistným zařízením
4. odvětrávacím zařízením
5. příslušnou dokumentací prokazující způsobilost tlakové nádoby k provozu v rozsahu dle ČSN 690010-7.2

Vybavení tlakoměrem a pojistným zařízením není třeba, je-li dovolený konstrukční tlak     nádoby vyšší než nejvýše dosažitelný tlak zdroje a je-li zároveň vyloučena jakákoliv možnost jiného zvýšení tlaku v nádobě.

Dokumentace –Každá tlaková nádoba musí mít revizní knihu („pasport“) dle ČSN 690010. Nedílnou součástí pasportu je zpráva o výchozí a provozní revizi. Po vyzbrojení tlakové nádoby zákonnou bezpečnostní a měřící armaturou (pojistný ventil a tlakoměr) a uzavírací armaturou, provádí montážní organizace zkoušku provozním tlakem a zamontovanou armaturu zapisuje do pasportu. Pověřený revizní technik tl. nádob vypracovává výchozí revizní zprávu dle ČSN 690012 a tato se stává nedílnou součástí pasportu.
Tzv. „Prohlášení o shodě“ tlakové nádoby je především součástí výrobní dokumentace nádoby. Nesouvisí však s nezbytným provozním předpisem tlakové nádoby.

Tlakoměry  jsou dovážené se závitem 1/4“, M20x1,5 apod. a se stupnicí v barech.Podle ČSN 690010-5.2 jsou na vzdušníky osazovány tlakoměry s takovým rozsahem stupnice, aby podle čl. 3.3   uvedené ČSN se měřený pracovní tlak pohyboval ve druhé třetině rozsahu stupnice. Dle článku 3.4. je nejvýše přípustný pracovní tlak z hlediska bezpečnosti  nádoby vyznačen  na stupnici červenou značkou.

Pojistné ventily musí být voleny tak,aby se otevíraly při dosažení nejvyššího pracovního tlaku,který je pro danou tlakovou nádobu povolen. U přímočinných pojistných ventilů je podle čl.5.1.2 při otevírání pojistného ventilu povoleno krátkodobé překročení nejvyššího pracovního tlaku o10%.

Obsluha tlakových nádob

Tlakovou nádobu  smí obsluhovat pouze osoba starší  18-ti let, která byla řádně proškolena a protokolárně přezkoušena. Proškolení a prozkoušení obsluhy provádí revizní technik tlakových nádob.

Provoz tlakových nádob se řídí normou ČSN 690012 a návodem na obsluhu a údržbu  vystaveným výrobcem případně dovozcem. Provozovatel nádoby je podle této normy povinen do 14-ti dnů od uvedení nádoby do provozu  zajistit provedení první provozní prohlídky, která se potom pravidelně opakuje po každém roce provozu.

Nejdéle po 5-ti letech provozu je povinností provozovatele zajistit vnitřní revizi tlakové nádoby a po 9-ti letech provozu  novou tlakovou zkoušku  zkušebním tlakem. Tyto revize zajišťuje revizní technik tlakových nádob stabilních. Je-li nádoba  odstavena z provozu na dobu delší než 6 měsíců, nebo došlo-li k přemístění  stabilní tlakové nádoby, je nutno před  jejím opětovným uvedením do provozu zajistit novou revizi, zpravidla vnější i vnitřní a  to nezávisle na době, která uplynula od poslední revize.

Kontrola tlakoměrů a pojistných ventilů

Tlakoměry umístěné na nádobě se kontrolují vynulováním nejméně 1x za  tři měsíce, přičemž vynulování  se provádí pomocí trojcestného zkušebního kohoutu, namontovaného  pod tlakoměrem nebo  úplným vypuštěním tlaku z nádoby. Nejpozději 1x za dva roky se provádí kontrolní porovnání provozního tlakoměru se  zkušebním kontrolním ocejchovaným tlakoměrem zkušebního tech., nebo na zkušební stolici. Neklesne-li  při vynulování ručka tlakoměru  pod prvý dílek stupnice, nebo  je-li diference při kontrolní tlakové zkoušce vyšší než 5 % rozsahu stupnice kontrolovaného tlakoměru ,musí být tlakoměr vyměněn.

Pojistné ventily se zkouší  při provozním tlaku nadlehčením kuželky ventilu.

Pružinové pojistné ventily se takto zkouší nejméně 1x za měsíc. ( platí pro nádoby s pracovním přetlakem do 40 bar t.j. 4 MPa  a s teplotou pracovního media do 300°C).

O prováděných zkouškách  tlakoměrů a pojistných ventilů je provozovatel (pověřená a přezkoušená obsluha) povinen vést pravidelné kontrolní zápisy do provozního deníku tl. nádoby.

Druhy revizí a zkoušení nádob.

Lhůty revizí tlakových zařízení

Výchozí revize se provádí před uvedením nádoby do provozu.O výsledku musí být sepsána revizní zpráva, která je přílohou pasportu.

• u nových nádob
• u rekonstruovaných nebo opravených
• u nichž došlo ke změně použití či přemístění

Provozní revize – první provozní revize se provádí do dvou týdnů po zahájení provozu tlakové nádoby a další pravidelně nejpozději vždy po roce od předchozí provozní prohlídky. Zajišťovat pravidelné provozní revize je povinností provozovatele tlakové nádoby.

Provozní revizí se kontroluje zejména:

• celkový stav nádoby, bezpečnostní výstroje,regulačních uzavíracích a blokovacích  zařízení, měřících přístrojů a pod.
• zda zařízení dle bodu a) jsou udržovány, kontrolovány a zda je vedena předepsaná dokumentace
• způsob provozu
• čistota a pořádek v okolí nádoby a bezpečný přístup k nádobám
• zda jsou výrobní štítky čitelné a nepoškozené
• zda obsluha splňuje podmínky čl.6 Přílohy

Vnitřní revize

• provádí se ve lhůtě né delší než 5 let
• před a po rekonstrukcí , po opravách většího rozměru
• před a po rekonstrukcí nebo po opravách většího rozsahu
• byla-li nádoba mimo provoz delší dobu než 2 roky, před opětovným uvedením do provozu
• po každém přemístění nádoby (netýká se  nádob pojízdných, přenosných, převozných a nově dodaných
• při sezónním provozu před započetím každé sezony
• před změnou pracovní tekutiny nebo při zhoršení její jakosti
• byla-li nádoba odstavena z mimořádných důvodů (trhliny, netěsnosti, selhání výstroje, nebezpečí úrazu osob, neobvyklé jevy, deformace stěn, překročení max.teploty atd.)
• u chladicích zařízení se provádí pouze před a po rekonstrukcí , po opravách většího rozměru, byla-li nádoba odstavena z mimořádných důvodů

Zkouška těsnosti se provádí zpravidla hydraulicky nebo pneumaticky a to:

• provádí se po každé vnitřní revizi
•  je-li potřeba určení místa a rozsahu netěsnosti
• po výměně zaválcovaných telesměnných trubek ve výměníku
• rozhodne-li revizní technik nebo nařídí-li ji orgán dozoru

Tlaková zkouška se provádí zpravidla vodou nebo jinou nehořlavou kapalinou a to:

• nejpozději 1x za 9let od předcházející tlakové zkoušky pokud v pokynech není uvedena kratší lhůta
• po každé opravě, úpravě nebo rekonstrukci
• po provozní přestávce delší 2 let, pokud je to na základě vnitřní revize nutné
• po přemístění nádoby (netýká se nádob pojízdných, přenosných, převozných a nově dodaných), pokud je to na základě vnitřní revize nutné
• po překročení limitních parametrů, při kterých by mohlo dojít k poškození stěn nádoby

Nejdůležitější normy vztahující se k tlakovým nádobám:

ČSN-EN 286-1          jednoduché tlakové nádoby netopené  pro vzduch a dusík

Část 1 obsahuje konstrukci,výrobu a zkoušení ( typové zkoušky ) tlak. nádob

ČSN 690010 a ČSN 690012 platí podpůrně k harmonizované normě ČSN-EN 286.1 do doby jejich oficiálního zrušení.

ČSN 690010-1           Všeobecná ustanovení a terminologie                 .

ČSN 690010-2           Kategorizace nádob námi používané tlakové nádoby pro vzduch jsou zařazeny do kategorie  č.4

ČSN 690010-3           Materiál pro výrobu tlakových nádob

ČSN 690010-4.1        Výpočet pevnosti tlakových nádob

ČSN 69 0010-5          Výstroj tlakových nádob

Důležité :

ČSN 690010-5.3 Tlakoměry odstavec 3.6

Doslovný text: Tlakoměr musí být vybaven armaturou umožňující jeho kontrolu za   provozu ( např.trojcestný kohout ), přičemž trojcestný kohout nesmí být použit pro nádoby 1.kategorie

ČSN 690010-5.2 článek 3.6 odstavec 2

Doslovný text: Armaturou umožňující kontrolu nebo výměnu tlakoměru  za provozu nemusí být vybaveny nádoby u kterých lze provádět kontrolu tlakoměru po vypuštění tlaku z nádoby.

Pozn.   Jelikož všechny námi dodávané vzdušníky jsou vybaveny na spodním dně nebo spodní části pláště ventilem ,nebo kohoutem na odpouštění kondenzátu,lze tímto ventilem nebo kohoutem a pojistným ventilem ze vzdušníku vypustit veškerý tlak a tak překontrolovat správné  nulování tlakoměru.Nutnost osazení trojcestného kohoutu pod tlakoměrem tudíž odpadá. Mezi tlakoměrem a nádobou nesmí být umístěna žádná uzavírací armatura s výjimkou zkušebního trojcestného kohoutu  (odst.3.9).

ČSN 690010-5.4-Pojistné ventily

Odst.4.2.3.-Pojistné ventily musí být namontovány tak,aby osa ventilové kuželky byla svislá.Pokud se umístí do jiné polohy, musí být pro tuto polohu konstruovány a tato možnost doložena potvrzením výrobce.