Entalpie vlhkého vzduchu

Entalpie:  h  [kJ/kg]

Entalpie h (neboli obsah tepla) vlhkého vzduchu se skládá z entalpie suchého vzduchu a entalpie vodních par.
Pokud je vzduch v kontaktu s vlhkým povrchem nebo do něj stříkáme vodu (například v pračce vzduchu), voda se odpařuje a přitom odebírá výparné teplo výlučně ze vzniklé směsi. Jelikožž při tomto procesu prakticky nedochází k výměně energie s okolím, entalpie směsi vzduchu s vodou se nemění a stavová změna probíhá s konstantní entalpií.

Dochází nicméně k poklesu citelného a nárůstu latentního podílu obsahu tepla ve vzduchu. Tento posuv má za následek ochlazení směsi. Sklon křivek  s konstantní entalpií v h-x diagramu (tzv. izoentalp nebo adiabat) je dán poměrem citelného a latentního tepla. Za předpokladu, žže při konstrukci izoterm respektujeme rozdílné měrné teplo suchého a vlhkého vzduchu, probíhají izoentalpy (křivky s konstantní entalpií) vzájemně paralelně. Stupnice entalpie bývá v h-x diagram znázorněna pod křivkou nasycení.

    h= Tdb * (1.01 + 0.00189 * x) + 2.5 * x